23 / Tristní útočná bilnce v třetím zápase v řadě
SK Ďáblice "B" – FK Klánovice 1:0 (0:0)
Branky – 76' J. Kos
Po dvou nepovedených zápasech jsme se vydali do Ďáblic, které okupují skupinu týmů za první trojici v tabulce. Na jaře mají výbornou formu a po značném omlazení kádru bylo jasné, že zápas bude velmi těžký. Mírně obnovená sestava, ve které však stále chybí několik hráčů s dlouhodobějším zraněním nám dávala naději na lepší výkon než v derby odehraném minulý týden. Zápas okořenil patnáctiminutový úsek silného deště, který během rozcvičení jinak suché hřiště poměrně značně obměkčil.
Vstup do utkání se nám poměrně povedl. Dařilo se nám vyměňovat si míč ve středu pole a oproti předchozímu zápasu nám nechyběl pohyb. Už po pár minutách o sobě dal vědět Daniel Bartoň, který se šikovně na mokrém povrchu zbavil svého soka, ale bohužel nepřesně napřáhl ke střele několik metrů za vápnem. Neuplynulo ani 10 minut a vyskytla se první nepříjemnost. Jaroslav Chvojka se po nenápadném souboji v obranné linii soupeře skácel zemi, neboť si v části hřiště, kde byly zhruba dva centimetry vody, vlivem změny směru přivodil zranění kotníku, které ho donutilo vystřídat. K dalšímu nehezkému momentu došlo o několik minut později napůl cesty od středového kruhu k naší brance. Daniel Bartoň dotírající na soupeře s míčem u nohy inkasoval velice tvrdý úder loktem do nosu. I přes fakt, že krev tekla doslova proude, rozhodčí, který působil dojmem, že fotbal vidí poprvé v životě, argumentoval tím, že sleduje pouze balón… shodou okolností nacházející se cirka půl metrů od samotného incidentu. Nebyl tak odpískán ani faul. Veškeré souboje byly velice náročné a nepředpovídatelné, když nám, i hráčům celku soupeře několikrát podklouzly nohy v nikterak krkolomných pozicích. Soupeř si v první polovině i přes velmi kvalitní patnáctiminutovku nedokázal vytvořit pořádnou šanci, snad kromě jedné střely přímo doprostřed, kterou nadvakrát lapil David Nedomlel. Na druhé straně vzniklo několik závazů po dlouhých autových vhazováních, které šikovně prodlužoval Šimon Procházka. Naneštěstí míč do sítě se nám dotlačit nepodařilo. V závěru prvního poločasu byla po průniku našeho hrotového útočníka odpískána penalta, kterou pomezní rozhodčí, nacházející se na úplně opačné straně hřiště, odvolal.
V druhém poločase jsme prvních 10 minut působili rozespalým dojmem a přestávka nám zcela jistě neprospěla. Na tlak ze závěru prvního dějství jsme nedokázali navázat, a tak mohl za pilku chvíli tahat soupeř. Nejblíže vstřelení úvodní branky Ďáblice měly po podklouznutí Oty Wolfa, když se jejích křídelník řítil zcela osamocený na Davida. Naštěstí střela skončila pouze na tyči. Zbylých zhruba 30 minut zápasu pak bylo převážně v naší režii. Zatlačili jsme soupeře na jejich polovině, a kromě několika tvrdých faulů, za které byli domácí žlutě potrestáni pouze jednou, se soupeři nepodařilo tlak efektivně odrážet. Jedinou branku v zápase jsme si tak vstřelili prakticky sami. Během pětiminutového výpadku, kdy se soupeř prokombinoval až na pravou stranu velkého vápna přišel přesný centr na hlavu Jakuba Kose, který hlavou usměrnil míč o břevno do branky. I přes zvýšenou aktivitu s blížícím se koncem zápasu se nám nepodařilo vyprodukovat střelu na branku, což nás trápilo nejen celé utkání, ale vesměs v posledních třech kolech, ve kterých se nám podařilo vstřelit jeden jediný gól. Ani po nahrnutí celé obrany na vápno soupeře, kam přilétlo několik dlouhých míčů, se nám nepodařilo soubojově uspět a vykřesat jiskru naděje.
Za velmi náročných podmínek jsme tak podlehli Ďáblicím na jejich hřišti nejtěsnějším možným výsledkem. Velmi, možná až moc, soubojový zápas, ve kterém se nám nepodařilo vsítit branku nás tak utvrdil v tom, že vytoužený postup je v letošní sezóně mimo náš dosah. Jeden bod ze tří zápasů dovolil upláchnout i Vinoři na druhé příčce. Aktuální formu se budeme snažit prolomit… a důstojně dohrát zbytek sezóny… v příštím kole, kdy na domácí půdě přivítáme rezervu Kolovrat.
autor: Sebastian Tumpach